Termokamera.cz

Měřící a další funkce termokamery pomáhají vyhodnotit a interpretovat výsledek měření a to jak přímo namístě (v terénu) na obrazovce termokamery, tak později v PC při tvorbě reportu.

Níže jsou zmíněny nejobvyklejší funkce termokamery. Při výběru termokamery je třeba si uvědomit dvě věci: 1) níže jsou vyjmenovány jen nejobvyklejší měřící funkce, 2) přesto ne každá termokamera podporuje všechny níže zmíněné funkce! Před nákupem termokamery je proto vhodné kontaktovat odborníka a informovat se o podpoře jednotlivých měřících funkcí u vámi zvoleného modelu, či případně o dalších možnostech termokamery, které zde nejsou zmíněny.

Měřící funkce

Měřící funkce jsou základní měřící nástroje termokamery, které umožňují analýzu problému přímo v terénu (na obrazovce termokamery či tabletu) i později v PC při podrobnější analýze a tvorbě reportu.

Při výběru termokamery dobře zvažte, které měřící funkce jsou pro vás nezbytné či užitečné, protože ne všechny termokamery nabízí všechny tři níže zmíněné měřící funkce. Navíc také může být omezen počet měřících funkcí, které mohou být najednou aktivní.

Měření teploty v bodě

Měření teploty v bodě je základní měřící funkcí každé termokamery. Umožňuje změřit teplotu v jednom bodě (přesněji malé kruhové oblasti). V termokameře je většinou možné použít více těchto měřících funkcí najednou.

Přímo v terénu lze v termokameře (pokud to daný model umožňuje) přidat několik měřících bodů, na základě nichž lze stanovit rozsah závady. Na snímku je zachycen část trojfázového vedení elektrického proudu. Několik měřících funkcí bod zde pomáhají odhalit a vyhodnotit závadu pojistky (ze samotného snímku nelze jednoznačně říci, zda nejde o nerovnoměrné zatížení fází).

Měřící funkce oblast

Měřící funkce oblast umožňuje stanovit minimální, maximální a průměrnou teplotu v obdélníkové či obecně nepravidelné oblasti. U většiny termokamer se zároveň najednou zobrazí body, které ukazují polohu bodu s nejmenší či největší teplotu, podle nastavení.

Měřící funkce oblast může být v praxi velmi užitečná. Například při výměně oken je potřeba zkontrolovat, zda byla provedena bez závad. Minimální teplota v oblasti např. stanoví, která část připojovací spáry je nejstudenější a při dalším měření je možné se na tuto oblast zaměřit a pořídit detailnější snímky. Funkce je stejně tak užitečná při měření v průmyslu, neboť ukazuje, která oblast může být z hlediska přetížení či opotřebení nejvíce ohrožena. A opět se lze právě na tu bezprostředně zaměřit přímo v terénu.

Měřící funkce teplotní profil

Teplotní profil je funkce, která umožňuje zobrazit průběh teploty na přímce v podobě grafu. Je užitečná především při analýze teplotní homogenity a rozsahu nalezených závad.

S termokamerou s funkcí teplotní profil lze velmi rychle stanovit, že obě části „nahříváku“ na gumy jsou funkční a se stejnou povrchovou teplotou, tj. se stejným teplotním profilem. S pomocí této funkce lze „proskenovat“ celý povrch „nahříváku“ a přímo namístě zjistit, zda se zde objevuje závada.

Funkce izoterma

Izotermy pomáhají určit kde je teplota měřeného objektu:

• nad určitou hranicí
• pod určitou hranicí
• v určitém intervalu teplot

Tyto funkce jsou používány v praxi velmi často. Například tak, že se stanoví určité teplotní kritérium signalizující potenciální závady a pomocí izotermy nad jsou tato místa signalizována. Podobným způsobem lze použít i další dvě funkce izotermy pod a interval.

Izoterma „teplota nad“ signalizuje místa, kde byla překročena jistá hranice maximálních přípustných hodnot. V tomto případě jsou „funkcí izoterma“ identifikována místa na parovodu, kde vlivem poškození tepelné izolace došlo k intenzivnímu nárůstu povrchové teploty. Dochází k nezanedbatelným tepelným ztrátám. Podobné nálezy nejsou na starších horkovodech žádnou výjimkou a dochází k nim především vlivem stárnutí izolace (degradace materiálu, sesunutí vlivem navlhnutí, prověšení apod.) či špatným provedením izolace již na začátku.

Izoterma „teplota v intervalu“ Izoterma „interval“ zobrazuje pouze ty hodnoty v termogramu, které se nacházejí v jistém intervalu teplot. Používá se tam, kde předem víme, v jakém rozsahu teplot se bude nacházet hledaný jev. Vlevo je termogram kompenzační tlumivky. Jedná se o tepelně značně odolný výrobek, který může být bezpečně provozován i v teplotách nad 180°C. Nejcitlivější součástí instalace jsou přívodní vodiče. Jde o klasické CYA s pryžovou izolací s vysokou emisivitou, které jsou dimenzovány pro teplotu do 70°C. Pomocí izotermy jsou filtrovány nižší i vyšší teploty, které nejsou v tuto chvíli zajímavé a zobrazeny jsou tak tepelně přetížené vodiče.

Izoterma „teplota pod“ signalizuje místa, kde byla překročena jistá hranice minimálních přípustných hodnot. Například v případě budov je podstatné, aby nebyl porušen tzv. „teplotní faktor vnitřního povrchu“, který stanovuje norma ČSN 730540-2. Teplotní faktor se stanovuje především s ohledem na vyloučení vzniku plísní, přičemž za hranici vzniku plísní je pokládána relativní vlhkost vnitřního povrchu 80%. Pokud je povrchová relativní vlhkost nižší, vznik plísní je prakticky vyloučen. Při vyšší relativní vlhkosti je naopak riziko velmi značné.

Alarmy

Alarmy signalizují překročení jiného než teplotního kritéria. Termokamery FLIR řady bx (tj. Ebx, Tbx a T6x0bx) mají implementovány užitečné funkce alarm izolace a alarm vlhkosti, které pomohou odhalit kritická místa přímo namístě během měření.

Obrázek mnohdy řekne více, než tisíc slov. To platí i v termografii. Alarmy umožňují označení problematických míst ve snímku bez dlouhého vypisování a slovní lokalizace závad a právě proto jsou s oblibou používány.

Alarm vlhkosti

Hodnota relativní vlhkosti v blízkosti povrchu zdiva je kritická pro vznik plísní. Při překročení hodnoty 80% je, jak říká technická norma, vznik plísní vysoce pravděpodobný. Při správném nastavení atmosférické teploty a vlhkosti termokamera sama přepočítá relativní vlhkost v místě se sníženou teplotou (tj. jak by se změnila relativní vlhkost při daném poklesu teploty při zachování stejného množství vodní páry v budově). Při nastavení hodnoty na 80% tedy tato funkce může sloužit jako alarm „plísně“.

Alarm vlhkosti Alarm vlhkosti stanovuje plochy, kde povrchová vlhkost přesáhne stanovenou maximální relativní vlhkost. Pro povrchy interiéru v budovách je kritická hodnota relativní vlhkosti 80 %.

Alarm izolace Alarm izolace pomáhá stanovit povrchy budov, kde došlo ke snížení tepelné izolace a tím i k poklesu povrchové teploty v interiéru na ostění.

S použitím více alarmů lze sestavit tabulku „závažnosti“:

V termogramu se pak barevně probarví jednotlivá místa podle nastavení alarmů vlhkosti. Bez dalších komentářů pak okamžitě vidíme, jak jsou jednotlivá místa postižena vlhkostí. Takovou tabulku lze doplnit do protokolu o měření a bez dalšího se na ní odkazovat. Protokol se tak stane přehlednějším a výstižnějším.

Další funkce

Tyto funkce využívají skutečnosti, že dnes mají běžně termokamery v sobě vedle detektoru infračerveného záření integrovanou i kameru se záznamem ve viditelném světle, která může pořizovat klasické fotografie. Vhodnými algoritmy pak dochází v procesoru termokamery ke kombinaci fotografie a termogramu (oboje je při měření pořízeno zároveň) tak, aby výsledný snímek obsahoval oproti termogramu dodatečné infromace.

Kamera ve viditelném světle má vždy větší zorné pole a rozlišení. Termogram tedy zaujímá jen část scény, která je zachycena fotografií v poměrně velkém rozlišení. Přestože není fyzicky možné, aby oba přístroje měly společnou optickou osu, je možné jejich překrytí zajistit výpočetně pomocí algoritmů v mikroprocesoru kamery, nebo ručně.

Pro všechny dále uvedené funkce platí, že u výsledného snímku jsou zachovány všechny radiometrické informace a lze tedy provádět analýzu pomocí měřících funkcí v plném rozsahu.

Teplotní prolnutí (thermal fusion) je užitečnou funkcí termokamery. Kombinuje fotografii s termogramem tak, aby nalezená závada byla zobrazena na fotragrafii a to i s informací o jejím rozsahu, včetně velikosti povrchové teploty v místě závady. Na základě této informace lze přesně lokalizovat problematický detail.

Blending neboli „bělení“ je funkce, kdy výsledný snímek vznikne složením (součtem) termogramu a fotografie. Výsledkem je tedy upravený termogram, na kterém jsou slabě patrné barvy a obrysy z fotografie. Funkce je užitečná ve chvíli, kdy potřebujeme rozpoznat jednotlivé části měřeného objektu.

MSX neboli „multispektrální zobrazení“ je funkce, kdy jsou do výsledného termogramu promítnuty obrysy (hrany) objektů z fotografie. Bez ztráty radiometrických dat jsou pak na snímku jasně čitelné nápisy na měřených objektech, jejich přesné tvary apod., jak je dobře vidět na snímku vlevo.

Obraz v obraze je funkce, kdy je do fotografie zobrazen termogram tak, aby byly zachovány původní maximální rozměry fotografie a maximální (či zvolené) rozměry termogramu. Výsledkem pak je snímek, na kterém je kontext (okolí) pořízeného termogramu.

Radiometrické video či radiometrická sekvence umožňuje záznam časové sekvence snímků (videa), přičemž každý snímek ze sekvence je plně radiometrický a lze na něj aplikovat všechny měřící funkce včetně možnosti zobrazení časového vývoje teplot, jak je znázorněno na snímku vlevo.

Propojení s externími měřícími přístroji

V rámci integrace dat umožňují některé moderní termokamery propojení s externími měřicími přístroji pomocí bezdrátového připojení (bluetooth či jiné). Jde například o vlhkoměr s teploměrem, klešťový ampérmetr, měřič oslunění apod.

Externí vlhkoměr Snímek z termokamery FLIR s údaji o vlhkosti (levý horní roh) pořízený pomocí přístroje MO 297 (kombinovaného vlhkoměru a teploměru). Naměřené údaje jsou trvalou součástí snímku, nemusí se tak nic poznamenávat „stranou“ a data jsou okamžitě k dispozici při analýze snímků.

Propojení termokamery FLIR T335 s měřícím přístrojem MO 297 pomocí funkce MeterLink. Když jsou data měřena automaticky, není pro měřícího technika problém přemístit měřící přístroj co nejblíže problematickému místu v bodově a místo jedné hodnoty, kterou pořídí „někdy během měření“, vycházet vždy z co nejpřesnější a nejaktuálnější hodnoty.